Ratíškovická železnice, test web

Ratíškovická železnice

- H i s t o r i e - O s o b n í d o p r a v a -

Začátky veřejné dopravy

Na sklonku 20. let měli občané Ratíškovic možnost cestování prvními autobusovými linkami z Hodonína do Kyjova. Jinak se pro delší cesty používala železnice a nejbližší nádraží bylo v Rohatci. Tímto směrem putovali lidé za prací do impregny (též térovky) nebo čokoládovny (pozdější Maryše) a opačným směrem horníci stále pěšky. Z jejich podnětu a na základě žádosti Obecního úřadu byla po dohodě se správou dolu zavedena pravidelná osobní doprava. Kronika obce tuto událost popisuje velmi stručně: „Osobní doprava – dne 1. prosince (1941) začal jezditi z Dolu Tomáš na nádraží Rohatec motorový vůz pro dopravu osob. Jezdí asi sedmkrát denně.“

Pokusme se nahlédnout do těžké doby tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Zatímco celý svět je již vtažen do 2. světové války, na našem území je po příchodu zastupujícího říšského protektora R. Heydricha vyhlášen výjimečný stav. Probíhá zatýkání a další útlum společenského života. Život obyčejných lidí však běží dál – těžká a dlouhá práce, potravinové lístky, zákaz poslouchání cizích rozhlasových stanic a v noci úplné zatemnění. V této době, o níž se tvrdí, že Heydrich ze zcela zištných důvodů podporoval dělníky, je zavedena osobní doprava na vlečce, dosud určené jen pro nákladní dopravu. A navíc s motorovým vozem, jejichž provoz byl od počátku okupace utlumován, až byl v půli válečných let zastaven zcela – pro nedostatek pohonných hmot.

Ale raději k vlastní dopravě: fungovala jako veřejná služba za úhradu a protože nebyla provozována na trati BMB/ČMD (Českomoravské dráhy) ani jejich náležitostmi, nebyla ani uváděna v Úředním jízdním řádu. Cestující měli k dispozici zastávky v Rohatci (v km 0,3 vedle přejezdu), kde motorák ve vlakových přestávkách stával, pak následovaly ve směru od začátku dráhy zastávka Rubanice (cca km 4,0), zastávka Vacenovická (cca km 5,2), zastávka U lípy (cca km 5,8) a konečná na Dole Tomáš (cca km 6,5). Pro úkryt před nepohodlím sloužily typizované dřevěné budovy zastávek s jednoduchou čekárnou a úschovnou jízdních kol.

Zajištění osobní dopravy

Podle zatím zjištěných informací byl na důlní vlečku předisponován motorový vůz s označením M 120.901. Patrně šlo o vůz původního označení M 120.401, který byl na sklonku roku 1931 dodán kopřivnickou Tatrou společnosti OZVD pro obsluhu trati Otrokovice – Zlín – Vizovice. Od roku 1938 nesl „vlečkové“ označení M 120.901 a motorák věžové konstrukce na trati sloužil přinejmenším do podzimu 1951.

V dalším období byly pro důlní vlečku typické motorové vozy německého původu, označené řadou M 140.3. Ty byly soustavně zapůjčovány k Jihomoravským lignitovým dolům z výtopny Veselí nad Moravou. Od 29. 10. 1951 to byl vůz M 140.313, který byl za tímto účelem od 9. 11. 1951 veden jako vozidlo pro zvláštní účely. V téže době se ostatní vozy této řady již rušily a upravovaly na přípojné vozy. Tomuto osudu se načas vyhnul i vůz M 140.320, který byl od 20. 9. 1952 do 8. 10. 1952 na vlečku rovněž zapůjčen, zatímco jeho kolega prodělával opravu pružnic. Na důlní dráze strávil přinejmenším celý rok 1953, datum jeho návratu se nedochovalo. Ještě od 26. 4. 1954 do 12. 6. 1954 sem byl další veselský vůz, tentokrát ale M 242.033, který krátce před tím prošel v dílnách Šumperk opravou.

Poslední období osobní dopravy je tak trochu zahaleno tajemstvím. Doloženo je pořízení unikátního parního motorového vozu M 273.103, který ČSD dne 30. 1. 1954 odprodaly JLD v Ratíškovicích. Jisté je, že vozidlo bylo dodáno v provozním stavu z depa Bratislava. Příchod provozu se kryje s ukončením zápůjček motorových vozů od ČSD. Nelze proto vyloučit jeho použití v osobní dopravě a to do jejího brzkého konce.

Poslední období osobní dopravy

Počátkem 50. let bylo spojení Ratíškovic se zbytkem okresu na slušné úrovni – ve dvouhodinových intervalech se v obci křižovaly autobusy ČSAD. V roce 1952 stála obyčejná jízdenka do Hodonína 9,- Kčs a do Kyjova 11,- Kčs. Zastávky autobusů byly i u křížení s důlní dráhou, kde byly zmíněné zastávky. V té době bylo zavedeno pět párů osobních vlaků.

Odjezdy z Dolu Tomáš:	Odjezdy z Rohatce:
5:50	6:30
7:00	8:00
12:30
15:35	16:45
17:30	18:35

Pozn.: evidentně chybí odjezd z Rohatce na Důl Tomáš řádově mezi 13. a 14. hodinou

Časové polohy těchto vlaků byly situovány podle osobních vlaků na trati Břeclav – Přerov. Jízdné v celé délce trati činilo 5,- Kčs, ze zastávek podél obce stála jízdenka 4,- Kčs předreformní měny. Po 1. 6. 1953 pak její výše byla přibližně třetinová.

Ukončení osobní dopravy

Na dostavbu silnic z Ratíškovic do Rohatce-kolonie a Dubňan navázalo zavedení pravidelné autobusové linky ČSAD Hodonín z Rohatce přes Ratíškovice a Dubňany k tamním dolům. Dnem 17. ledna 1955 tak byla osobní doprava mezi Rohatcem a vývalým Dolem Tomáš zrušena.

Autobusy umožnily nástup v centru obce, lepší dosažitelnost a rozšíření do dalších obcí. Až do počátku 90. let vydržely spoje, které vyjížděly od rohateckého nádraží a které mívaly poznámku typu „vyčká příjezdu vlaku 4220 nejdéle 5 minut“. Provázanost skončila hromadným rušením po společenských změnách roku 1989. O víkendech na této lince přestala doprava úplně, v pracovní dny se omezila na tři páry, které vyjížděly od brány čokoládovny.

Snaha o návrat osobní dopravy

Krátce po privatizaci Strojíren Tomáš a vlečky z Rohatce se zrodil plán většího využití železnice. Do něj patřil i záměr obnovení osobní dopravy, o němž informoval člen vedení společnosti ing. Z. Gajdík na zasedání obecní rady dne 11. 5. 1992. Cílem bylo zavedení osobních vlaků v relaci Ratíškovice – Rohatec – Hodonín. Jednání s tehdejšími ČSD na úrovni Služby dopravy a přepravy a Služby lokomotivního hospodářství na Oblastním ředitelství ČSD v Olomouci a s vedením Traťové distance Staré Město u Uh. Hradiště nebyla příliš úspěšná a po přehodnocení se od tohoto záměru upustilo.

Krátkodobé návraty osobní dopravy

V květnu 1996 byla pro děti z vacenovické mateřské a základní školy domluvena zvláštní jízda po vlečce. Tu zajistilo hodonínské pracoviště DKV Břeclav s lokomotivou 735.270 a jedním přípojným vozem řady 010/Baafx.

O pět let později se uskutečnila další příležitostná jízda, tentokrát na žádost místní organizace Orla. Pro děti bylo u příležitosti konce prázdnin umožněno svezení osobním vlakem kolem jejich obce. A tak 2. 9. 2001 přijel z domovské PJ Hodonín motorový vůz 810.291, který od hřiště u bývalé zastávky Rubanice formou posunu mezi dopravnami třikrát zajel do Rohatce a čtyřikrát k Vacenovickému přejezdu.

Tentokrát to měli zvlášť malí cestující na schůdky vysoko, bylo jim těsno, když seděli po 4 – 5 vedle sebe a okenními klapkami padaly borové halouzky dovnitř, ale nic to neměnilo na jedinečném zážitku cestovat kolem svojí obce vlakem a jen pro radost.